Наталия Зайцева - Чешский язык. Пособие по развитию речи

• Название: Чешский язык. Пособие по развитию речи
• Автор: Наталия Зайцева
• Жанр: Языкознание
• Год: 2001

Данное пособие предназначено для всех изучающих чешский язык. Целью является презентация лексических знаний для активного выхода в речь на чешском языке. Тексты построены по принципу нарастания сложности, включают в себя элементы разговорной речи и страноведческие реалии. Сборник построен по тематическому принципу, включает в себя учебные тексты, тексты для домашнего чтения, а также газетно-публицистические статьи.

---

Měsíc m. луна

hvězda f. звезда

souhvězdí n. созвездие

Velký Vůz m. Большая медведица

večernice f. вечерняя звезда

jítřenka f. утренняя звезда

Předpověď počasí f. прогноз погоды

tlakoměr m. барометр

tlak m. давление

studena fronta f. холодный фронт

vliv m. влияние

1.1 — prvního první

11.10 — jedenáctého desátý

1.2 — prvního druhý

3. 4 — třetího čtvrtý

Odpovězte na otázku: Ответьте на вопрос:

Kolikátého je dnes?

8.3., 10.10., 17.11., 21.2., 23.5., 12.1., 31.7., 28.6., 1.9., 16.12.

1. ROK V ČESKÉ KRAJINĚ

Leden — měsíc ledu a sněhu, nejchladnější měsíc roku. Přiroda odpočívá. Po zasněžených polích létají hejna hladových vran.

Únor — nejkratší měsíc roku. Dobře je, když v tomto měsíci je hodně sněhu. Na konci měsíce často jsou předjarní oblevy.

Březen — měsíc, kdy se přiroda probouzí. Přichází jaro. V hajích raší břizy, rozkvětají první jarní květiny — sněženky.

Duben — měsíc proměnlivého počasí, měsíc jarních přeháněk a slunečního svitu (aprilové počasí). Stromy se zelenají, pučí duby. V sadech rozkvětají ovocné stromy. Stěhovací ptáci se vracejí do svých hnízd.

Květen — měsíc květu. Louky jsou zlaté pampeliškami. V zahradach květou šeřiky a tulipany. Měsíc básníků — maj.

Červen — nejkrásnější měsíc v roce, měsíc květoucích růží a lip, přichází léto. Na pasekach se červenají jahody a v sadech třešně.

Červenec — nejteplejší měsíc roku, první prazdninový měsíc. V červenci jsou nádherné létní dny s nejkrásnějšími východy slunce.

Srpen — měséc veder a bouří, druhý prazdninový měsíc. Dozrává letní ovoce, žně je plném proudu. V lesích rostou houby. Vlaštovky se chystají k odletu.

Září — klidný, slunný měsíc, měsíc “babího léta”. Prichází podzim. Rolnici sklízejí brambory.

Říjen — měsíc ranních mlh a ticha v přirodě. Listí stromů zlátne a rudne, vinaři sklízejí hrozny (vinobraní).

Listopad — měsíc mlh. Poslední listí padá se stromů, někdy i sněží. Na polích se konají hony.

Prosinec — první zimní měsíc, měsíc nejkrátších dní a slunovratu. Přiroda zcela usíná, často sněží a mrzne.

* * *

Vysvětlivky: Пояснения:

hejno = skupina ptáků

obleva = tání

rašit = dostávat pupeny

přeháňka = krátky dešť

vedro = velké horko

stěhovavý pták = který na podzim odlétá do teplých krajin a na jaře se vrací

v plném proudu = v nejvyšším stupňu

hon = lov zveře

* * *

Slovníček: Словарик:

Hladová vrana f. голодная ворона

probouzet se просыпаться

haj m. роща

bříza f. берёза

rozkvětat расцветать

sněženka f.подснежник

proměnlivý переменчивый

strom m. дерево

pučet набухать

vracet se возвращаться

louka f. луг

pampeliška f. одуванчик

šeřik m. сирень

tulipan m. тюльпан

basník m. поэт

červenat (se) краснеть

jahody f. клубника

třešně f. черешня

žně f. жатва

houba f. гриб

vlaštovka f. ласточка

chystat se собираться

sklízet убирать (урожай)

hrozny m. виноград

konat se происходить

hon m. охота

slunovrat m. солнцеворот

usínat засыпать

2. ROČNÍ DOBY

Jaro

Je krásné počasí, svítí slince. Není moc teplo — je 19 °C stupňů. V březnu začíná být teplejí a mý můžeme znovu chodít na procházky. V dubnu o vikendu jezdíme ven za město. Jedeme vždy autem, venku parkujeme a jdeme s manželkou a dětmi do přirody. Nerád chodím hodně, protože děti jsou ještě málé. Chodíme cestičkou pro turisty, hledame první květy.

Léto

Je horko, 30 stupňů ve stínu. Nikdy nevíme, jestli v létě bude pršet nebo bude hezky, proto radějí jezdíme k moři. Dovolenou si bereme v červenci nebo v srpnu, když děti mají prazdniny. Rád bych jezdil k moři v září, kdy je u moře méně lídi. Nerád se opaluju a nemám moc rád horko, proto hodně plavu a na pláži ležím ve stínu. Většinou bydlíme v soukromí, ale někdy také v hotelu, když máme dost peněz.

Podzim

Prší, na nebi jsou černé mraky, fouká vítr. Podzim nemám rád. Proč?

Přicházi už na konci září a celý říjen prší a jsou bouřky. Venku na ulici lidé pospíchají, každý má deštník a je jím zima. Na podzim máme špatnou šedivou náladu. Na podzim nemáme z ničeho radost. Vzpomínáme na léto, těšíme se na vánoce a na zimu, chodíme s manželkou do divadla nebo ve dne s dětmi do kina a hlavně hodně pracuju, protože na podzim se dobře pracuje.

Zima

Je zima, 7 stupňů pod nulou. V noci sněžilo, proto venku je hodně sněhu. Na vánoce většinou ještě není sníh, sněžit začíná až v lednu. Nálada lídi je v zimě lepší, protože kupují dárky na vanoce a skoro každý jezdí na hory. Naše rodina jezdí na hory až v únoru. Během týdne s rodinou lyžujeme, a když je slunce, na sněhu se opalujeme. V České republice zimní dovolená je moc populární, V Krkonoších, Jesenikach a Orlických horach jsou dobrá rekreační střediska.

Otázky: Вопросы:

Jaké počasi je většinou na jaře? Máte rád jaro? Proč? Chodíte do přirody? Chodíte rád na dlouhé púrocházky?Hledáte na výletě nějakou hospodu? Víte určitě, jaké bude v letě počasi? Jezdite v letě radějí do lesa nebo k moří?Máte rád horko a rád se opalujete?Jel byste k moři radějí v červenci nebo v září? Proč?Kde u moře bydlíte?Jste dobrý sportovec? Kdy budou mít vaše rodiče dovolenou a kdy budete mít prazdniny?Kam pojede letos vaše rodina?Máte rád podzim? Jakou máte náladu když prší? Jaké je na podzim většinou počasí? Co uděláte když venku začné pršet a vy nemáte deštník? Máte rád zimu a sníh? Umíte lyžovat? A co vaše rodina?

Přečtete se slovníkem text: Прочитайте со словарём текст:

3. PODNEBÍ ČECH.

Česká republika leží v mírném pásu, kde se střídají čtyři roční období: jaro, léto, podzim, zima. V západní části státu se projevuje působení oceánu (Golfského proudu), který mírní mrazy v zimních měsících. Vliv větší vzdalenosti od oceánu na východě republiky se jeví hlavně zvýšením letní teploty. Tepelné rozdíly jsou závislé také na výškové různosti území.

Západní větry přinášejí deště nebo sníh. V zimních měsicích je srážek méně, než v létě. Prudké letní deště (lijáky) dají za kratkou dobu mnohem více vody než dlouhotrvající slabé podzimní deště nebo zimní sníh.

Teplotu vzuchu měříme teploměrem nebo lihem. Průměrná teplota vzduchu v Praze v lednu je — 1,5 °C, v červenci přes 19 °C. Tlak vzduchu měříme obvykle tlakoměrem. Změny tlaku a teploty vzduchu mají za následek vítr.

Vítr je důležitým klimatickým činitelem. Větry, vanoucí z jihu a jiho-východu jsou teplé, ale velmi suché, takže vysušují půdu. Stromy, vysázené v rovinách, zpomalují rychlost větru.

* * *

Vysvětlivky: Пояснения:

podnebí = klima

mirný pas = část zemského pobrchu, charakterizovaná čtyřmi ročnimí dobami

srážky = dešťa sníh

nadmořská výška = nad hladinou moře

pohybovat se = (zde) měnit se

tlakoměr = barometr

vanout = foukat

vysušovat = zbavovat vody

rovina = rovná krajina

* * *

4. POČASÍ

(rozhovor)

A.: Tak co, jaké jste měli včera na vyletě počasí?

B.: Nemůžeme si stěžovat, vydařilo se nám to. Ráno, když jsme vyjížděli, byla síce hustá mlha a zima, ale později se vyjasnilo. Před obědem dokonce začalo svítit slunce a trochu se oteplilo.

A.: Na horách je vždycky chladněji než v Praze. Tady bylo spiš vlhko a dopoledne pršelo. Celý den bylo zataženo a taky foukal vítr.

B.: To my jsme měli opravdu hezky. Ve vyšších polohách však bylo chladno a místy ležel na vrcholech hor sníh. Letos začne zima velmi brzo.

A.: Máš pravdu, už teď bývá občas v noci mráz a teplota klesne pod nulu.

B.: Nevíš náhodou jaká je předpověď na zítra?

A.: Slyšel jsem z rádia, že bude polojasno, bude foukat silný vítr a na horách budou sněhové přehaňky.

B.: To je dobře, hlavně, že nebude pršet. Užili jsme deště až dost.

5. PŘEDPOVĚĎ POČASÍ

I. Předpověd na dnešek: Oblačno, občas sněhové přeháňky. Odpoledne od jihozápadu ubývání oblačnosti. Nejnižší noční teploty: nula až minus 3 stupně, denní nula až plus 4 stupně Celsia.